 |
|
Letošní červnovou destinací měly být Loferer Steinberge, ale informace o zavřené chatě nás přinutily změnit cíl na Steinernes Meer. Bohužel i tato varinta kvůli nejisté předpovědi počasí padla a nakonec jsme odjeli do slovinských Kamnických Alp pokusit se o Grintovec a případně Jezerskou Kočnu
|
...fotečky z akce
Pondělí 20.6.2011
Konečně zase vyrážíme na hory. Po náročné předpřípravě nakonec počasí mění všechny plány, takže po letech zase navštěvujeme Slovinsko. Trasa klasicky na
Vídeň, potom po A2 na
Graz a na sjezdu
Völkermarkt dál na
Bad Eisenkappel mnoha serpentinami přes sedlo do
Zgornjeho Jezerska. Zde odbočujeme k
Planšarskemu Jezeru a vyjíždíme zprvu po asfaltce a později po šotolině až k nákladní lanovce cíle dnešního dne, kterým byla
Češka Koča.
Sbalíme , trochu pojíme a popijeme a vyrážíme na cestu. Cesta stoupá zprvu velmi prudce bukovým lesem, po dosažení pásma kleče už mírnějším stoupáním s několika snadnými jištěnými místy po asi hodině a půl na chatu. Cesta překonává převýšení necelých 500 metrů a dá se bez problémů zvládnout i s dětmi.
Češka Koča
Na
Češke Koče (1543 m.n.m.) s politováním zjišťujeme, že je zavřená. To není problém, co se týče ubytování, protože je otevřena útulná zimska soba, bohužel zde není nic k jídlu a pití, jak bývá někdy zvykem třeba ve winterraumech rakouských chat. Naštěstí jsme vynesli pár piv a něco ostřejšího a Špajda jako obvykle kus chleba a paštiky o které se kamarádsky podělí. V podvečer ještě rozděláme oheň, což je pro nás v Alpách premiéra a jen litujeme, že není něco dobrýho na opečení.
Úterý 21.11.2011
Ráno nás vítá bezmračnou oblohou a je jasné, že bude pořádné teplo. Skomně posnídáme ze zbytků zásob a vyrážíme na cestu. Máme v plánu výstup na
Grintovec (2558m.n.m.) přes
Mlinarske sedlo (2334m.n.m.) a sestup přes
Dolšku škrbinu (2317m.n.m.) zpět na chatu. XJlezec má problémy s ramenem, takže se v kotli rozhoduje vylézt v klidu jen do Dolšké škrbiny a počkat tam na zbytek výpravy. Špajda, Jose a Pájahoral se vydávají přes nepříjemně strmá sněhová pole a víkendovým sněhem zapadané police a vysněžené žlaby do
Mlinarskeho sedla. Je to severní stěna, takže je zde ještě spousta starého sněhu...no a taky spousta nového. Cesta je velmi vzdušná, chvílemi pěkně exponovaná a jak je ostatně ve slovinských horách zvykem, poměrně úsporně zajištěná. Úvazky a ferátové sety necháváme v batozích, lana jsou spíš na přidržení, ale v některých nepříjemných úsecích jištění chybí a sníh jistoty rozhodně nepřidává. Po asi dvou hodinách jsme v
Mlinarskom sedle (2334m.n.m.) a zde už máme na dohled vrchol. Překonáváme vzdušný hřebínek, který je dokonce z jihu bez sněhu a stoupáme už strmým chodeckým terénem na vrchol
Grintovce (2558 m.n.m.).
Grintovec
XJlezec mezitím dosáhl bočního hřebene
Kočny, ale na prvních lanech zjistil, že s bolavým ramenem to asi nepůjde, takže otočil. Později se dovídáme, že si pak udělal jen malý výlet na skalní výběžek zvaný
Vratca a relaxoval na chatě.
My na Grintovci si chvilku užíváme vrcholu a dalekých kruhových výhledů a libujeme si, že ho máme sami pro sebe, když v tom během čtvrt hodiny začínají chodit slovinští planici z jižní strany, od chaty
Cojzova koča.
Tak to pomalu sbalíme a pokračujeme podle plánu do
Dolške škrbiny. Cesta nejdříve prudce klesá v nepříjemném zasněženém skalním a suťovém terénu jihozápadní stěny
Grintovce až do kotle mezi
Grintovec a J
ezerskou Kočnu, takže posléze překonáváme ješte další nekolikasetmetrový výstup v místy zajištěném skalním terénu do
Dolške škrbiny (2317m.n.m.). Na
Jezerskou Kočnu již nikdo nemá morál, tak se rozhodujeme pro sestup na chatu. Jištění opět úsporné a cestu opět "zpříjemňuje" spousta sněhu. Terén a způsob jištění je hodně podobný výstupu do
Mlinarskeho sedla. Jsme rádi, když slézáme do suťového a sněhového pole v kotli pod
Kočnou, která sbíháme a po další půlhodince už jsme na chatě. Ta je naštěstí už otevřena, takže konečně máme co jíst a pít. Večer se ubytujeme v lágru a znaveni celkem rychle usínáme.
Středa 22.06.2011
Ráno je sluníčko, tak neleníme a vyrážíme do údolí. Za 40 minut jsme u auta a jedeme se k jezeru okoupat. Po očistě v
Jezersku tankujeme a po mírném hledání nacházíme obchod, snídáme a stejnou cestou se bez komplikací vracíme domů.
