Cestu jsme sli smerem dolu, za deste a s krosnami, velmi vycerpani Triglavem. Byly to nase prvni ferati, jsme radi ze zijeme :)

Tiez som to siel smerom nadol. Neprsalo, zato som to siel sam a bez psychyckej podpory kohokolvek blizkeho to bolo dost "o hubu". Ono kupil som si mapu a povedal som si, ze tak ako u nas, co je na nej vyznacene, je pre turistov. Hore som siel Tomiskovu pot, ta je tiez bodkovana a je v pohode. Tak som sa dolu z Triglavu vybral na Luknju. Bez prilby, bez akehokolvek uvazu ... ked na hrebeni miestami trochu zafukal vetrik, myslel som, ze zletim do udolia. S plnym batohom (s jedlom, spacakom, karimatkou...) to bolo neskutocne blaznovstvo.
P.S. Mate pekne stranky.