|
Pico del Teide (3718 m.m.n.) je sopka nacházející se na největším ze sedmi Kanárských ostrovů - ostrově Tenerife, Jedná se o nejvyšší horu Španělska a zároveň třetí největší sopku světa (měří asi 7 000 m od úpatí na dně oceánu). „Pekelná hora“ jak lze přeložit její název je v současné době považovaná za neaktivní a to i přesto, že v kráteru lze stále vidět i cítit výdechy sopečných plynů, tzv "fumaroly".
|
|
 |
...fotečky z akce
TROCHA HISTORIE
Před 150 tisíci lety došlo pravděpodobně k obrovskému sopečnému výbuchu, který vytvořil kalderu Las Canadas, která se nachází ve výšce 2 000 m a měří 15 km od východu na západ a 10 km od severu k jihu. Vrchol Teide ležící na severní straně kaldery byl vytvořen erupcemi z tohoto období. V r. 1709 zavalil lávový proud na severním pobřeží většinu zdejšího přístavu Garachico. Sopečná aktivita byla naposledy zaznamenána v roce 1909, kdy se po severozápadním svahu řinul 5 kilometrů dlouhý lávový proud.
Pico del Teide (3718 m.n.m.)
JAK JSME SE TAM DOSTALI
Vzhledem k tomu, že jem se rozhodl vystoupit na vrchol této monumentální hory společně se svou rodinkou byl celý plán výstupu podřízen heslu "jdeme (či spíše jedeme) cestou nejmenšího odporu". Vyrážíme v 8:00 z turistického centra Playa de Las Americas za pomoci vypůjčeného vozu VW Polo. Postupně šněrujeme serpentýnama přes vesničku Vilaflor až do sopečné kaldery Los Canadas, což nám zabere cca hodinku. Tady máme na předem dohodnutém parkovišti sraz s vozem č.2 (bereme s sebou nahoru i synovce, tchýni a tchána). Už toto první zastavení nám nabízí krásné výhledy na vrcholový kužel Teide. Po úspěšném setkání obou vozů pokračujeme na parkoviště k dolní stanici lanovky Teleferico Teide (2356 m.n.m). Sem dorážíme kolem 9:30 a bez problémů parkujeme. Kupujeme lístky a bez čekání nastupujeme do první kabiny, která nás následně vysype ve výšce 3555 m.n.m. Je 10:00 dopeledne a máme nádherné počasí. Kocháme se výhledy a já samozřejmě fotím.
Posledních 150 m výstupu nezbývá už nic jiného, než šlapat po svých. Výstup na samotný vrchol sopky je regulován správou národního parku Teide a je možný pouze s předem zajištěným, platným povolením. Toto povolení je zdarma a od srpna 2010 lze vyřídit bez problémů po internetu. Vzhledem k tomu, že my máme povolení od 11:00 do 13:00 vyrážím se poinformovat, jestli by nevadilo, když náš nástup trochu urychlíme. Pan strážce přepočítá všechny turisty co má nahoře a kývne, že "si". Dostaneme školení, jak dlouho půjdeme nahoru a dolů, že se nemáme moc loudat a že tam nemáme vyvádět žádné nepřístojnosti. Na to odpovíme "yes" a v 10:30 vyrážíme k vrcholu.
Teleferico Teide - horní stanice (3555 m.n.m.)
Samotný výstup na vrchol nám zabere cca půl hodinky. Je to technicky zcela nenáročný výstup po upraveném chodníku, který místy zvládala i moje dvouletá dcera. Slabší povahy mohou mít problémy s hlavou, dechem, srdcem a tak. Je třeba si uvědomit, že člověk udělá za dvě až tři hodiny převýšení 3700 m. Naštěstí to nakonec všichni úspěšně zvládneme a jsme za to odměněni odpovídajícím zážitkem. Nádherné výhledy nám nezkazí ani ta trocha smradu z unikajících plynů. Máme štěstí a na vrcholku jsme chvíli úplně sami. Jak pravil pan strážce, zdržíme se jenom chvíli a jdeme zase dolů. Dole si nás přepočítají, aby jim nikdo nechyběl a vrátí nám naše povolení. Kromě výstupu na vrchol je možné od horní stanice lanovky vyrazit po vyhlídkových trasách do blízkého okolí. Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí se však rozhodujeme k cestě dolů. Při nástupu do lanovky nám procvaknou lístek a tak nás trochu zaskočí, že při výstupu musíme ještě projít turniketem. Všichni zmateně hledáme už téměř ztracené lístky, ale nakonec to všechno dobře dopadne. Dolní stanice lanovky se během naší nepřítomnosti značně změnila. Na parkovištích je úplně narváno, u lanovky stojí dlouhá fronta a vůbec je všude hrozných lidí. Opravdu stálo za to vyrazit o trochu dřív.
Nasedáme do aut a uvolňujeme místo dvěma šťastlivcům v čekající koloně. Máme ještě v plánu podívat trochu po kaldeře Los Canadas. Kolem silnic protínajících tuto kalderu je množství různých vyhlídek a parkovišť, na kterých stojí za to se zastavit a pokochat se krajinou.
ZÁSADNÍ INFORMACE
Auta a parkování - auta lze půjčit bez problémů a jejich cena se pohybuje od 30 EUR/den bez omezení najetých kilometrů. Benzín je levnější než u nás cca 0,9 EUR. Co se týká parkování u lanovky je rozumné si přivstat. Lanovka jezdí od 9:00 a ještě o půl desáté to bylo v pohodě. Později se však parkoviště beznadějně zaplní.
Lanovka (www.telefericoteide.es) - je v provozu deně od 9:00 do 17:00. V případě nepříznivého počasí nejede. Dolní stanice se nachází ve výšce 2356 m.n.m., horní ve výšce 3555 m.n.m. Střídají se zde dvě kabiny s kapacitou 35 osob v protisměrném provozu. Doba jízdy je 8-10 minut. Cena zpáteční jízdenky je 25,00/12,50 EUR za osobu/dítě.
Povolení k výstupu (www.reservasparquesnacionales.es ) - je nutné k výstupu na samotný vrchol Pico del Teide. Je zdarma a můžete ho vyřídit přes internet. Povolení se vydává na konkrétní den a hodinu. Doba vašeho pobytu je omezená na dvě hodiny v těchto inetrvalech: 9:00-11:00, 11:00-13:00, 13:00-15:00 a 15:00-17:00. U posledního a prvního termínu je třeba počítat s provozní dobou lanovky. Na jedno povolení lze napsat maximálně 10 osob (9 + objednatel). Do povolení se dále udávají čísla pasů (nebo jiného dokladu) a je pak potřeba je mít s sebou, neboť minimálně u objednávajícího se doklad kontroluje. Bez osobní přítomnosti toho, kdo povolení objednal, je celé povolení neplatné.
Vybavení - Výstup sám o sobě je technicky nenáročný a je vedený po udržovaném chodníku. I přes to však doporučuji sportovní obuv. Oblečení je třeba volit v závislosti na počasí. My jsme měli na pobřeží polojasno a 28°C, na horní stanici lanovky bylo azuro, foukal silný vítr a teplota se pohybovala kolem 5°C - takže nic nepodceňujte. V zimních měsících bývá vrcholek pokryt sněhem.
