Zajitn cesta, italsky
via ferrata nebo nmecky
klettersteig je oznaen pro cestu v nronm horskm a skalnm ternu, kter je vybaven jistcmi fixnmi ocelovmi lany a umlmi stupy a chyty, pedevm se jedn o ocelov kramle, kolky, stupaky, etzy, lvky a ebky. Dky lanu a tmto umlm pomckm se stvaj i jinak nepstupn skaln a horsk partie pstupnmi pro turisty a lezce, kte nejsou cvien a zkuen v klasickm horskm a skalnm lezen. Jistc ocelov lano je v pravidelnch rozestupech ukotveno ve skle pomoc ocelovch skob.
Zajitn cesty se dl podle obtnosti
do nkolika kategori .
Pi pohybu na zajitnch cestch nm hroz ti hlavn nebezpe:
- Pd
- Zasaen padajcm pedmtem
- Blesk
Z tohoto dvodu je nutnou podmnkou pro pohyb na zajitnch cestch hlavn vych obtnost pslun fertov
vybaven.
Pdov faktor
Pi bnm lezen, kdy je pd zachycen dynamickm (horolezeckm) lanem je pdov faktor definovn jako pomr mezi dlkou pdu a innou dlkou lana. Pd s faktorem vym ne 1 je potenciln nebezpen, vce ne 2 je vn nebezpen, asto smrteln. A uklouznout na svisl sti klettersteigu tsn ped dovrenm nsledujc podpry me snadno vst vzhledem ke mal dlce lana k pdovmu faktoru i vce ne 5. To by mlo stait k pochopen, e nesta jtn jednoduchou smykou bez tlumie pdu. Tlumi pdu proklouzvnm lana ma kinetickou energii pdu a sniuje rzov sly psobc na lezce.
Jistit se nebo ne?
Vdy?
Nkdo tvrd, e je teba se cvakat ke kadmu lanu na kter narazte na va trase, s odvodnnm, e by tam nebylo, kdyby nebylo poteba.
Nkdy?
Nkte zkuen lezci mn, e lana jsou obas na mstech, kter nevyaduj takov zpsob zabezpeen a jistit se jen zbyten zpomaluje a vyerpv. Proto se obvykle v jednoduchch secch necvakaj.
Kdo m pravdu?
Ani jedna varianta nen jednoznan dobr nebo patn. Vdy zle jen na osobnm rozhodnut, kter velmi zvis na sle, kondici a zkuenostech jedince. Dle je vdy teba brt ohled na poas a konkrtn podmnky.
Techniky pohybu po zajitnch cestch
Nevstupovat spolen
Na vertiklnch secch je pro lezce nebezpen pipojit se do stejnho seku lana mezi dvma podprami, protoe v ppad, e horn lezec spadne, mohl by vn zranit lezce pod sebou. Tato podmnka nen dleit pro horizontln seky.
Pedbhn
Pokud doenete pomalej, bute trpliv a nepedbhejte. Berte na n ohled, mohou bt mnohem mn zkuen ne vy a bt blzko osobnm limitm. Pokud se naopak bl nkdo rychlej k vm, hledejte bezpen msto a umonte rychlejmu pedbhnut jasnm a srozumitelnm vyzvnm. Vdy pamatujte na to, e bezpenost je nade ve.
Na kter stran lana byste mli plhat?
Pokud lano vede pmo lini pdu , nezle na tom, na kter stran budete plhat. Jakmile je odklonno od svislice, je obecn bezpenj bt na stran pod lanem. Vdy byste mli bt pod horizontln vedenm lanem.
Klettersteig techniky
Neexistuje dn fertov technika, kter by byla vhodn pro vechny pleitosti. Zde jsou nkter techniky zaloen na osobnch zkuenostech:
Nsledujc postup je vysoce doporuen pro novky na klettersteigu. Stoupejte s jednou rukou na skle a druhou posouvejte po lan. Karabiny setu posouvejte hbetem ruky po lan. Pro zatenka to m dv vhody:
- Nepolezete nad podpru bez pecvaknut, co by mohlo vst k nutnosti seplhat zptky.
- Karabiny jsou ihned po ruce, kdy se dostanete na dal podpru.
Pokroilou technikou pro skaln turisty je nepouvat lano vyjma pecvakvn. Leze se pouze po skle, fixn lano jenom jist.
Pokud na svislm nebo pevislm seku chyb chyty a stupy na skle je nutn lano pout. Nsledujc technika to umouje bez plinho vyerpn sval rukou, ale k dokonalosti vyaduje praxi.
- Nathnout ruce a chytit lano obma rukama, druh ruku poloit na zpst prvn.
- Zadek vystrit dozadu a pesunout ob nohy tak vysoko, jak to jde, podrky tlait proti skle.
- Nathnout nohy, a tm vythnout tlo, ruce dret nataen. Nechte svaly nohou udlat vekerou prci.
- Pesunout ruce v po lan a opakovat.
Nebezpe blesku
Vzhledem k tomu, e fixn ocelov lana jsou skvlmi bleskosvody, je velmi nerozumn zdrovat se pi bouce v jejich blzkosti. Ve velk sti Vchodnch Alp zpsobuje letn ohev mstn konvekce vedouc ke tvorb kumul boukovch mrak. Vyskytuj se pedevm v odpolednch hodinch. Obvykle pouvanou strategi, jak se bouce vyhnout, je asn rann nstup do zajitnch cest, abychom v nejrizikovj sti dne byli od fixnch lan hodn daleko. Co se tk bouky, existuje nkolik skutenost, kter je teba mt v horch na pamti:
- Zvuk hromu v horch mete zaslechnout na vzdlenosti i destek kilometr. Pokud slyte vzdlen burcen, obvykle je lze zaslechnout na ploe stovek tverench kilometr, ale blesk ude jen v jednom mst. Nen proto nezbytn nutn reagovat na prvn velmi vzdlen zaburcen.
- Kad bouka mus zat prvnm bleskem. I tento prvn blesk vak me zashnout prv vs.
- Pokud je obloha nad vmi bez mrak, neexistuje reln ance, e ude. Problm je v tom, e jasn obloha se v horch me zathnout pekvapiv rychle, asto pliv a nad vs bez povimnut.
- Pokud jste ve skoro nehybnm vzduchu v oblacch, nebo pod zataenou oblohou zejmna za vych teplot, pak je riziko mstn bouky velmi vysok.
