Sobota, asn rno, snad sp v noci, ve 3.00 SEL, z Tebe smr rakousk poho
Hochschwabgebirge s nejvym vrcholem
Hochschwab (2277 m.n.m.). Ti nadenci pro horolezen ... Je jasno, sucho a ped nmi njakch cca 300 km cesty.
Fotogalerie...
Kupodivu se st po naem zem neobela bez komplikac, v Jaromicch se jaksi neodboilo ve vhodn okamik, m jsme si cestu zpestili pes njak dv vesnice, p se nm nechtlo jet zpt k zatku objky (rozkopan vpadovka v Jaromicch), a ztratili jsme tak drahocen as ... dzdzdzdz :-/
Z Moravskch Budjovic na Znojmo to u hezky odsejpalo, pvodn jsem chtl brt benzn a dt sndani na benzince za mstem, ale kdy jsme k n pijeli, ukzalo se, e je zaveno, take zpt, k elce, vzt plnou ndr, koupir bagety, dt kafko, posndat ... a frrr do Rakouska. Na hranicch przdno, plynule jsme jen s rachlou kontrolou doklad projeli jak eskou tak rakouskou stranu (Hat), cestou poslouchali Ro1, pomrn daleko za hranice. Ped
Hollabrunnem jsem najeli na rychlostn silnici, vyhnuli se tak centru msta, po nkolika km sjeli do smru na Krems ...
A do
Kremsu cestu znm, jeli jsme tudy ji nkolikrt na
Hochkar, v zim, lyovat, tento vrchol pat do stejnho poho, jen le vce zpadn. U
Kremsu jsme najeli na silnici S33, nae jsme zjistili, e se jedn o placenou rychlostn silnici, ajajaj, nvratu vak nen, natst je jet dost brzy, rno, take frme dl, u abysme tento sek mli za sebou, jene ... sjezd do
St. Poltnu jsme minuli, a tm jsme najeli na dlnici ... :-o to je tedy bezva, jestli ns tady zastav policie ... radji na to nemyslme a nejblim sjezdem mizme v
St. Poltnu, ulevilo se nm, nikde dn bl auto s ervenm pruhem. :-)
Nevme vak jak dl, dlme pestveku na prvn benzince a na adu pichz mapa. Take dl hur do centra na nejlep kiovatku, co jsme kdy vidli! Kruhov objezd, a na nm, to je ale pekvapen, semafory! Vbec jsem nechpal, jak a kdo a kdy m pednost, ti pruhy vedle sebe, vodorovn znaen nejen ve tvaru krunic, ale i nap jaksi ry ve smru vjezdu z kruhu za semaforem, auta vlevo, auta vpravo ... naprostej zmatek :-o A jet koukat, kam to vlastn mme odboit, te jsem nevdl mm-li ukazovat nebo ne, prost tze bezva, takovej paskvil, a to nebyl dnej velkej provoz, natst dzdzdz. Najeli jsme natst na sprvn slo, 20, smr na
Mariazell ...
Pocit z dal jzdy pinel stdajc se pohled na dv sla :-) 50 a 70 ... nekonen dlouho, ve vesnici 50, mimo 70, ale obas i v obci 70, krat seky, to zas bylo fajn, ale tm, e byla vpodstat nalepen jedna vesnice za druhou, thlo se to jak fofrujc slimk ... a konen voln silnice, dolm, kolem njak ky, sam zatka, trochu mlhavo, take se pedjdt moc nedalo. Prvn stoupn pes serpentiny, do
Annabergu, za nm opt stejn klikatc se klesn ... takovejch bylo jet nkolik, ale svtalo, a kdy jsme projeli kolem poutnho msta
Mariazell, bylo u krsn. Nad poslednma serpentinama bylo u krsn vidt vpencov hebeny a vrcholky poho
Hochschwabgebirge, navc zajmav nasvcen rannm sluncem.
V msteku
Thorl se odboilo doprava, na stle se zuujc silniku, kter ns dovedla a na parkovit u hotelu
Bodenbauer. Tam bylo ji dost aut, vechna s rakouskou znakou, ze zem esk jsme tam nikoho nezahldli. Protaen, pevleen, prvn hlt ferneta, batoh na zda, dal hlt ferneta :-) bodnul, a v 8.50 vyrme na cestu k vrcholu
Hochschwab. Tento hotel se nachz v nadmosk vce 884 m n.m.
Pvodn jsme chtli na cestu dt jet jedno pifko, ale restaurace otvr a v 9.30, take nic nebylo. Kolem zvory pes cestu, u n stoj smrovka a symboly, kde je co oteveno (domeky s dvky a oknkama). Jdeme po erven znace .839, mrn stoupajc irokou cestou, kolem lesn porost, v mst , kde cesta uhb vlevo (druh neznaen pokrauje rovn), dvme fernet, navc Michal m nco s nohou, ztuhlost a siln bolesti, zkivenej obliej a vbec nemluv, jen trp ...
Nsleduje pechod pes horskou ku, kter v tto dob tee jen v mal sti kamennho koryta, na jae po prvnch tnch to mus bejt pknej hukot ... pechod po kluzkm ve vod lecm kmeni nen vak dn pohodofka, ujet nkomu z ns noha, byla by to pkn mchaka. natst se tak nestalo, take pokraujeme dl dolm Trawiestal, zuujc se cestou a ke skaln stn Hundswand, pod n stojme v 9.14 hod. Pinka pak stoup a ke skle, kolem n dl lesem a k mstu, kde je ndhern vymlet koryto od jarn vody, prohlubn , misky a jin zajmav tvary ve vpenci. V dalm lesku je odboka k jakmusi prameni, dost vydatnmu prameni, voda vytk z takovho otvoru ve svahu, a tee devnm kortkem ... pak dolm Trawiestal a kdovkam ...
V 10.00 pichzme na zpustlou louku Trawies. Dve tu patrn stval njakej domeek nebo chatika, po em tu zbyly kamenn zklady. Z tohoto msta je konen krsnej vhled na do vky se zvedajc skaln masvy. Obloha je tm jasn, za nedlouho opoutme zem stnu, kter vytv nedalek heben, na nj navc m nae dal cesta.
V 10.42 ji stoupme kamenitou pinkou kolem borovic-klee k prameni GHackte. Na vhodnm mst, mal ploce s vyhldkou do dol, j Michal jabko, Honza fot a Pavel se pot, pi vstupu vznik tze moc pebytenho tepla, navc do ns zan prt slunko, odmnou je vak vc a vc psobivj pohled na skaln vpencov masvy a siluetu dol.
V 11.00 stojme u pta lzn Vogelbad, ve vce 1660 m n.m. a v tchto mstech zrove prochzme kolem poslednch zakrslch borovic a pomalu se blme k prvnmu hebeni, na nm se nachz rozcestnk a pod nm onen pramen, posledn tekouc voda. U nj stojme o 27 minut pozdji, tee ze skly ve vce 1777 m n.m. a petk do malho devnho koryta, v nm si lze oplchnout ruce, napt se i doplnit zsobu vody. Od tohoto msta lze pokraovat bu dl po nedalek vrstevnici nebo pmo vzhru, lehkm klettersteigem, co je n cl.
Pinka klikat stoup vzhru a k mstu, kde zan elezn na kamennou su poloen a dn upevnn ebk. Podl nj navc vede ve skle ukotven lano. Po lev stran se nachz kamenn svah se spoustou malch a velkch volnch kamen, lzt nezajitn po nm a uklouznout ... jist smrt, pd a hluboko do dol. Nad ebkem pokrauje cesta ji jen balvanitou pinkou, nad n ve skle etzek, nad nm velkolnkov etz a nakonec pro posledn destky metr se stezka mn ve zdolvn skalnch vstupk, zajitn pomoc malho eleznho zbradlka. Asi v plce tto sti umraj Honzovi baterie ve foku, tak tedy pestvka, vmna zdroj a ndhern pohled do dol, na skaln tesy a fleky starho snhu, je a neuviteln, e zde vydr pes cel lto.
Severovchodnm smrem je krsn vidt clov vrchol, postv a odpov na nm u dost turist, je krsn, kolem poletuj ptci a vo kus dl je vidt vrtulnk, pod nma vrstevnicov stezka a zpadnm smrem vysok ndhern skaln stna, pod n njak jeskyn, tze koda, e se k n nelze bez lana dostat :-(
Nad fertkou prochzme kolem kamennho kotle, na jeho okraji stoj elezn zdoben k. Dl pokrauje cesta kolem takovch ty a k bivaku Fleischer-Biwakschachtel. Jedn se o plechovou boudu, v n se nachz po stranch dv lka pro nouzov pespn, polika se svkama a njak dal vci. Na tomto mst stojme ve 12.37, take nm k dobyt vrcholu zbejv necel plhodina. A vrchol se nm ve stanovenm ase podailo dobt! Zvolali jsme ... vrchol byl dobyt! Dobyt! Dobyt!
Je prv 12.55, kdy stojme na vrcholu Hochschwab ve vce 2277 m n.m.
Nejsme tu ani trochu sami, toto msto je clem mnoha turist, kte zde odpovaj v lee po nronm vstupu, kochaj se pohledem na okoln vrcholky, pozoruj blzko letc ptky, kolem vrcholu vrc letadlo nebo ostatn, jak si vychutnvaj atmosfru vrcholovho temene. Nejvt dominantu tvo vrcholov k, u nj se nachz mal plechov schrnka, v n blok a pero, taky jeho pikou vyrvme (Majkl) pr dk mezi jinak bezezbytku nmecky hovoc zpisy. Jet podpis kadho z ns a spolen fotka u ke a dl u jen zkoumav pohledy po okol. Prochzme kolem rozcestnku, hromdky kamen, jaksi elezn cedule a k velk nerezov bedn slouc pro ppad nouze, uzamen velkm visacm zmkem, patrn pat horsk slub.
Nsleduje krat sestup k horsk chat Schiestelhaus, kam ndhern dopad slunce ze, sedme na terase a popjme piveko. Je to takov samota vysoko v horch, kam materil i vodu dopravuje vrtulnk, proto je zde taky such chem. WC, rkem tekouc voda do malho umyvadlka, ale jinak prostorn restaurace s kuchyn, solidn nabdkou, pravda pro ns za solidn ceny :-)
Severozpadnm smrem, podle mapy v restauraci, se blaj njak zasnen vrcholky, mohl by to bt Hochkar, kam jezdme v zim lyovat, a v dol mezi Hochkarem a nmi by mla zuret divok Salza, rj vodk, jedna z nejkrsnjch zdejch ek.
ek ns hebenov st cesty, je prv 14.05, cesta nejprve vede po severnm pat Hochschwabu, kolem boudy Fleischer-Biwakschachtel, kter je narvan k prasknut velkou skupinou turist, a dl v 14.32 stdav mrn stoupajc a mrn klesajc cestou po hebeni s pknm opravdu moc pknm vhledem na severn od ns st poho.
V 14.50 prochzme kolem znaky Zagelboden, cedulka udvajc nadmoskou vku 2110 m. Kolem ns podl cesty horsk pastviny s lutohndou trvou. V 15.10 prochzme kolem mench sklanch tvar po obou stranch cesty, po pekonn drobnho kopeku se ped nmi objevil zkoumav na ns koukajc kamzk. Tak taky zkoumav koukme, stojme na mst, kdy nhle kamzk dl prvn krok, druh krok a dal, smrem k nm. Jet chvli nehnut ekme, co se bude dl dt, ale kamzkovi rky v ns vyvolvaj rozporupln pocity, nemme ani nejmen pedstavu, co se bude dt, Majkl radji bere do ruky na zemi lec devn pahl, zved jej nad hlavu, co vak kamzka zejm vystrailo, ot se a odchz vzdaluje se od ns. Honem se jet sname udlat njakou foteku s nm v pozad, po chvli se zastavuje, ale u k nm nem njak dvru, zd se, e nm nchtl ublit :-) ale jen teba pohladit nebo sp je zvyklej na njakou tu dobrtku od turist.
V 15.25 mjme dal orientan bod, Speiseboden, a dal hodinu zdolvme ji jen zbytek hebenovky a sestup k chat nad dolm, v nm nae dnen cesta zaala. U tto chaty stojme v 16.30, ped n na zahrdce sed dost zdejch turist a popj lahvov piveko, my vak radji vzhledem k asov nronosti ns ekajcho sestupu pokraujeme dl. Sestup nebyl ovem dnou romantickou prochzkou, lo o pomrn prudk klesn kamenitou pinkou skrz lesn porost s koeny a balvany, navc bez jakkoli pedstavy toho, jak velk sek ns jet ek, ponvad bylo prd vidt, vlastn dol jakoby se ani nepibliovalo, a chvlemi bylo vidt louku nedaleko hotelu Bodenbauer. Tato st siln pipomn hrc vodou vymlet koryto, mnohokrt kiuje jakousi lesn cestu, kolikrt jsme si mysleli, e u u budeme prv po n pokraovat a dme tak odpoinout sestupem ji dost unavenm nohm, ale kdepak, pod cestou ono kamenit koryto pokraovalo dl a dl, prakticky a do dol, teprv poslednch pr set metr se nm lo lp, p se balvanit stezka konen zmnila v irokou cestu, po n by mohl projet i njakej ofroudek. To bylo vak u klem pl est veer, nae jsem v 17.50 oputli parkovit u hotelu Bodenbauer.
Zhasnajc krajinou jsme opoutli tato ndhern msta, dolm se vraceli do msta s asnou kruhovou svtelnou kiovatkou, kde se njak nepovedlo najt pmo sprvnej dal smr, take jsme udlali na njak erpace pestveku, koukli podn do mapy, co nm kdovpro nic neeklo :-o a stejn jsme pak jeli nejdv naslepo, njak bezva vla vak stle pi ns, ponvad ani nevme jak, natrefili jsme prv na tu sprvnou silnici!
Po pekroen hranic jsme zastavili v motorestu ped Znojmem, po prav stran, dali piveko a lehavou topinku, u, to byl ohnek. Pak se prothli Znojmem, za nm na pomrn przdn silnici mlem pejeli kmotru liku, dzdzdzdz :-o
Pomrn dost unaveni a bez jakchkoli sil zajt nkam na piveko jsme se po pjezdu rozprchli do svch domov. Ale stlo to zato, byl to balzm na tlo i dui, moc prma.
