Rohe (z 2005)

ter, 13.9.2005, 4.10 SEL, vyrme na cestu do Zpadnch Tater, Roh. Kdyby a tam vedla dlnice, bylo by to bezva, le skutenost je znan jin, take cca od Hranic na Morav ns ek utrpen ve form zaplnnch cest se spoustou zatek a hlavn tch zasranch kamin ... z nich slunch, tedy takovch, co nechaj ve vhodnm mst pedjet, je alostn pramlo ... dzdzdzdzdz

No nic, mme to za sebou i s sekem rozbit dlnice, kterou ani neplatme, p nejsou dlnin znmky, rozumj k prodeji na patinch mstech, prej doly a nov jet nejsou a snad ani na tento rok u nebudou vytitn. Nu co, taky zajmavost ...
Na konci Liptovskho Mikule se odbo vlevo na iar, nsleduje pozvoln stoupn, za vesnic zanaj lesn porosty, po krtk cest lesem pijdme k chatov osad Koiar. Jedn se o komplex nkolika samostatnch chat, v kad je jeden tylkov pokoj se socilnm zazenm, dal dva pokoje maj toto spolen, na chodb. ten pokoj s WC a sprchou je sice o mlinko dra, ale rozhodn to stoj za to si takto piplatit. Navc jsme prvn dva dny na cel chat sami, take s radost vyuvme i zchod na chodb.
A ponvad ns neml kdo ubytovat, kdy jsme pijeli, posedli jsme v kolib, tedy velk celodevn restauraci, tze pkouk, konen jsem si dal m oblben haluky, moc mam, pochutnnko :-) A taky piveko, po cest nm dost vyznilo ...
Po doplnn vech potebnch zdroj energie, pilo konen ubytovn a hur na prvn vlet. lapeme po zk asfaltce do lehkho stoupn, kolem horsk ky, lesem a k posledn horsk chat, iarske chat, taky jak jinak ne iarskou dolinou ...

A co nevidm, hned po nkolika stech metrech, napravo od cesty, tola! Tjo, tak tam musme veer po nvratu zajt, to si rozhodn nenechm ujt, historick podzem na horch, nu bezva, vc takovch pekvapen :-) Jak tak stoupme, zan nm bejt docela teplouko, jene vrcholy se ztrc v mracch, taky e jo, sotva jsme pili na iarskou chatu, zaalo drobounce pret, a prelo vc a vc, take nm nezbejvalo, ne si dt jedno, pak druh, i tet ... a pln nepestalo, li jsme aspo kousek, k arafiovm vodopdm, moc hezk, kdy pad voda ze skal, je to pjemnej pohled, ani tak njak nevm pro, ale je to tak. Vydv to pjemnej zvuk a je lkav se na to koukat. Moc vysoko se vak plhat ned, jak je to mokr, to kloue, take se brzy vracme zpt, navc jdeme mimo znaen cesty, co se prej nesm ... ale ten zitek!

Pod iraskou chatou na parkoviti vl se pr stedn velkch kolobek, s vkovou brzdou vpedu i vzadu, pjen jedn stoj 100 Sk, dol na parkovit ped chatou Koiar, je to cca 5,5 km. Jeliko jsme ti, dostvme malinkou slevu, platme dohromady 270 Sk, je to parda, fofrrrrr, brzdy dostvaj dn zabrat, ale uet to spoustu sil, navc lapat hodinu po asfaltce dol nen dnej med. Fr to pkn, jen by nekodilo, kdyby ta kolobrnda byla o nco vt, ono v tch horskch botech se na n dost blb stoj, zvlt kdy mte velikost nohy deset a vce ... :-/ take obas brnkm podrkou o asfalt, hlavn v zatkch, kdy to trochu a sta fakt celkem mlo naklopm. Inu, musm dvat pozor, abych si podrky moc nezbrousil!
A tak jsme tie a pjemn dorazili zpt do msta ubytovn, kde nezbejvalo, ne zakonit den posezenm v kolib. Jet vak pedtm ns ekalo ono tajemn podzem, zhadn tola, jak jsme se od kolobrnde dozvdli, docela dost dlouh, beru tedy velkou halogenovou svtilnu, elovku a vyrme. Vbec netum, co se tam mohlo tit, na stnch jaksi nic nepoznvm, ale tola je to fakt zajmav, je v n pjemn a je ndhern dlouh. Doli jsme samo a k elb, proli postupn vechny odboky z hlavn toly a usilovn provedli rekognoskaci ternu, le bez faktickho vsledku. dnej minerl, dn vrazn hornina, jen spousta nonch motl ...
Obsluha v restauraci byla tze pjemn, Zuzanka se jmenovala, moc ikovn ensk, byla na ns milouk, a tak se nm vbec nechtlo jt spt, taky je fakt, e jsme nebyli a tak moc unaveni, akoli majce za sebou dlouhej den, dlouhou cestu a pr km v nohch. Ale ponvad ns ekalo asn rann vstvn, li jsme po dest chrupkat ... Mla toti naplnoval len dlouhou tru (ale to jsme s Radovanem samozejm netuili, protoe Mla ml nai plnou dvru, jako znalec zdejch konin)

Ve stedu rno jsme museli vstvat opravdu dsn brzy, prej abysme stihli, co Mla naplnoval, take ns popohnl, jet jsme chtli stihnout sndani v restauraci, byla bezva, jin obsluha, taky ensk, ale jina :-o
Po bka naplnn vyrazili jsme tedy cestou necestou lesem znaenou, a hned na prvn odboce jsme zaali tpat, oj to znaen, nalo se, tak sv, zatm :-) chz lapeme po jaksi magistrle do Jalovsk doliny, znaka ervenou barvu m. Kousek ped kiovatkou cest se pechz horsk ka, tze pkn, taky je dost slyet, jak se prodr skrz balvany, poizujeme pr fotek a za nedlouho stojme u rozcestnku. Odtud zanme stoupat po zelen znace, pod lesem, bez zvanu vtku, je to podn zahvaka, nekonen stoupn do nevidna cle, co znamen, e vbec netume, kdy toho bude konec, brrrrr, navc kolem ns nic pozitivnho, a konen tvary z blch vpenc ...
Navc cesta konen m k okraji lesnho porostu, otvr se ped nmi prvn vhled do dol, jinm smrem k Liptovskmu Mikuli. A hned se nm mnohem lp lape do dalch kilometr, pestoe cesta stle obklopena je lesem. V mst pod vrcholem Babky dlme malou zastvku u jednoho z poslednch potk, a stojme u ervencov chaty, kter je vak v tuto ron dobu mimo provoz. koda, jedno orosen by bodlo :-(
Od tto chaty zan pinka strmji stoupat, taky s narstajc vkou kles vzrst borovic a kolem cesty se ve velkm mnostv obejvuj borvky a brusinky. J jet nikdy na vlastn oi brusinky nevidl, nato abych je ochutnal! Kadou chvli jsem se proto sehnul a pr kuliek stril do pusy, moooc mam, osvujc, tm ne sladk, maj takovou zvltn ale pjemnou chu. A nebarv prsty, tak jako chuov mnohem vraznj borvky, kterch je tady ovem mnohem vce. Mla fot a Radovan se cpe prv tmito fialovomodrmi kulikami :-)
le, mdvd hovnko! Ki na ns Mla, nae nm s Radovanem tuhnou rysy, emu se Mla srdnat smje. Hovno ern a hnusn, tfuj, i potkat tady a te mdvdka, nevm nevm, co bysme si poali :-o A tak na to radji nemyslme a pinkou mezi u dost nzkmi borovicemi lapeme svorn dl. Na palouku ped poslednm sekem stoupajcm k Sivmu vrchu mal pestveka, foteky a hltk ohniv vody ...

Zvren stoupn k Sivmu vrchu bylo konen trochu skalnat, pinka se klikat mezi skalnmi vbky, je teba zdolvat krtk seky tvoen nahodilmi balvnky a posledn destky metr ji stoupaj dost strm vzhru. Nahoe je krsn, tedy bylo by, mnohem vc, kdyby se prv nepihnal vhledu do dol brnc mrak. Obas sice protrhanou skulinkou lze spatit doln zem, ale jinak pedstava o vce 1804 m n.m. nm nen jaksi moc pna. Vrcholov foteka, Radovan s Mlou sva, j se snam utrhnout kadik i sebekrat pohled do dol. Hmota mrak aspo ndhern chlad, kdy jinak vemu clon, a e clon i slunci a tak moc zase nevad, aspo se nesplme, e :-)
Po 13t hodin jsme pokraovali dl, do sedla Plenica, m jsme trochu ztratili nabranou vku, ale jin monosti nebylo, jak se dostat dl. Cesta z pjemnch skalnch parti se zmnila v trpn klee, mezi nimi pinka st na dv boty vedle sebe, navc s profilem lbku, ze stran obtovaly ostr vtv tch zatracench vude ptomnch borovic, nu lapat takovou cestikou bylo hotovm zoufalstvm ... le nelo to jinak. V sedle Plenica 1573 m n.m. mal pestveka pro obnoven sil, hlavn psychickch, natst bylo vidt, e po zvldnut u ne pli dlouhho seku se cesta otvr, ty zasran borovice kon a dl jen kameny a borvky a brusinky, tch tze, zstvaj, bezva, konen prostor, u jsem z tch dlouhojehlinanek zanal mt dko ... dzdzdzdz
Pomalu jsme opt zskali ztracenou vku, a pjemnch 1903 m n.m. Brestov. Cestou jsme proli kolem nerezovho ke, kter byl vztyen teprve nedvno, ped nkolika lety. Za Brestovou dostal Radovan lenej hlad, sedl si na svah a koukaje do dol se zasytil malou svainkou. ekalo ns toti dal dal stoupn, pes sedlo Parichvost na Salatn, tj. do vky 2048 m n.m. a pes Skriniarky na Splenou, 2083 m n.m.

Pedposledn vrchol jsme byli nuceni z asovch dvod vynechat, Pachola se stejn ukrvala v mracch, ale jaksi lo hlavn o to, e as letl mnohem rychleji, ne ubhala cesta, kolobky u sice stejn nestihnem, ale i tak se budeme vracet u za tmy a navc nuceni lapat od iarske chaty pes 5 km do dol. Z tchto dvod jsme si cestu zkrtili nevraznou pinkou (vidno, e nejenom my) pod vrcholem Pachola, do Bankovskho sedla, z nho vystoupali poslednch 138 vkovch metr na Bankov, tj. do vky 2178 m n.m.
Vrcholov foteka, vidt samozejm nic nebylo, ale pocit zdoln vrcholu byl tze fajn. Pi sestupu se s spchem nesetkel pokus zavolat pnovi od kolobek, jak se pozdji ukzalo, dolo k omylu v pedvolb Slovenska, a tak jsme s naprostm klidem kmitali nohama a dol k iarske chat. Sestupovali jsme pes men vrchol Prieslop 2142 m n.m. a Jalovsk sedlo, pod nm se ji zaali objevovat ty slavn borovice a taky potky.
Mla byl ochotnej udlat cokoli pro to, aby nemusel dl pky, tak nabdnul v chat ti stovky za odvoz dol, jene se nikdo nenael, lapali jsme tedy potemnlou silnic kolem iarskeho potoka a k mstu naeho ubytovn ... sotva jsme seli ze silnice, projelo jaksi auto, ze shora, od iarske chaty, zrali jsme jeden na druhho a radji si li odloit vci do chaty a frrr na pifko, jinak to nerozchodme! Bylo tam fajn, piveko lahodouk, veee vynikajc a prosted ndhern (stejn jako obsluha, ikovnej kocourek :-) Jo, a Mla skuhral, e m puche :-o (taky jsem jeden ml ....)

Ve tvrtek po obvykl, vynikajc sndani, vylpli jsme na oblbenou asfaltekou :-) nen to ta, co z n m Mla puchky? a k iarsk chat, kde si pvodn Mla nechtl ani to piveko dt, jak byl jet ze verejka nazlobenej :-) ale bodlo, jakpak by ne, kdy ns cesta tak zahla. Nsledovala nejt st dne, vstup na Bankov, znan peven na pomrn krtkm seku, prudk stoupn kolem arafiovch vodopd, kle, kolem a pes potky, Jalovsk sedlo a na Prieslop, kde se Radovan rozhodl, e se vrt ... netroufal si pokraovat dl, jednak ho odrazovalo poas, nahoe zataeno, vrcholy v mracch, a taky ml jen botasky, co opravdu nen vhodn obuv na skalnat hebeny, ale vzhledem k otlaenmu kotnku je musel mt :-(
Vylezli jsme tedy na Bankov jen my dva, j a Mla, pes vrcholy se valily hust mraky, nebylo dol nic vidt, co bylo opt koda .... Pak jsme se vydali po hebeni smrem na Hrubou kopu, Tri kopy a do Smutnho sedla. Konen skvl cesta, po skalch, obas etzky, plhn po skalnch vbcch, nalevo strm stna nevm jak hluboko, vhled byl vak zasten letcmi mraky, napravo pak pozvolnj klesn, v nm pr metr pod nmi vedla i pinka, patrn pro ty, kte by si netroufali lzt po hebnku, pes nj vak vtinou byla ale cesta znaena, ervenou turistickou znakou.
Pr turist jsme sice potkali, ale vzhledem k poas jich bylo pomrn mlo a nikde se tak netvoili dn fronty na pekonn nronjch mst. Po sestoupen z Bankovskho hebnku se navc vcelku vyasilo, take bylo vidt a dol do dol, na Rohsk ples, do dlky pak Ostr Roh a snad i tam, v dlce, tty Vysokch Tater. A pozdji bylo ndhern vidt i celou skupinu vrchol, kter jsme pvodn chtli zdolat, zstvaj vak na pt, p ji nejsou v naich silch.
Ze Smutnho sedla ns ekal u jen sestup zpt k iarske chat, kde na ns ekal z smvem na tvi u piveka Radovan :-) Tak jsme si taky dali a freli pak na kolobrndch dol k chat Koiar.
Tam ns ekalo medov propeen kolnko, piveko a druh veee, ne jsme li spinkat ... dal den u nebylo jaksi nic v plnu, akoli pvodn byla snaha jet na njakej vrchol vylzt. Poas se vak zhorilo, mrholilo a nevypadalo to, e by se krsn udlalo, tak jako v pedchozch dnech. D se tak ct, e nm to docela vylo, za sebe mu ct, e jsem byl radji, kdy ns obas obklopila mlha, mraky a mrholen, ne kdyby cel ti dny pralo slunce ... to by pak ani orosen osven nepomohlo :-)

V ptek jsme odjdli s bezva pocity po sice krtkm ale o to pjemnjm pobytu v horch, kam se jisto jist dal rok vrtme. Bylo cca 10 hodin, kdy za det dvali jsme Rohm Ahoj. Do Tebe jsme pijeli v 16 hodin a Radovan tak jet stihnul vyzvednout malou ze koly. Rohe opravdu stoj za to ...