Lienzsk Dolomity (srpen 1993)

Clem mch prvnch soukromch hor jsou Lienzsk Dolomity. Plnujeme pechod celho poho s vstupem na vrcholy Hochstadel, Laserzwand, Spitzkofel a co dalho se zada. Vechno potebn si poneseme na hrbu, neb chud student nem na rozhazovn. No to jsem zvdav...

Fotogalerie...

TVRTEK 26.8.1993
Pln naden a nezdolnho mld jsme se rozhodli, e na tuto vpravu vyrazme stopem. V odpolednch hodinch jsem zahjili prvn piblen a pesunuli jsme se do eskch Budjovic. Zde dle platnho itinere trvme prvn noc. toit nm poskytne mstn park.

PTEK 27.8.1993
Vstvme asn zrna. Pobalme vci, rozdlme se do dvojic a vyrme na stopa. Po nonm motn po B se nm vak ponkud popletli silnice. S ndhern zpracovanou cedulkou "LINZ" stojme u silnice na Prahu a ekme. Pni idii z ns museli mt opravdu velikou srandu. Natst svj omyl zhy odhalme a za chvli nm zastavuje prvn vozidlo. Volme trasu pes Salzburg. Mli jsme docela tst, protoe kolem tto osady je vyhlen ekac zna, kde mnoho chudk stopa trv svoje mld. Je pravdou, e tomuto tst ponkud pomohla Jarka (moje dvojice), kter se dky bravurn konverzaci nacpala do prostornho mitsubishi. Pnovi u pak nezbylo nic jinho, ne ns vzt. Ten ns po dlnici A10 zavezl a ke sjezdu na Lienz. Dl u to byla docela hraka. Do vesnice Oberdrauburg nedaleko Lienze dorme ve veernch hodinch. Sraz s ostanmi mme na mstnm vlakovm ndra. Evidenten jsme zde prvn. Bezcln bloumme po okol a ekme. Po marnm vykvn nechvme zprvu u vpravho stanice a jdeme si najt nocleh.

SOBOTA 28.8.1993
Rno vstanem a jdeme se podvat zpt na ndra. Druh dvojice dorazila bhem noci a tak u ekme jen na ty posledn. Slavnostn dor bhem dopoledne. Sdlujeme si zitky z cesty a jsme rdi, e jsme se setkali. Postupn se pesouvme do osady Unterpirkach (635 m.n.m.). Ve 12:30 nastupujeme na znaenou cestu .213. Hned od zatku se s nmi vbec nemaou a enou ns do hroznho kopce. Mnohokilov batohy na zdech nm na rychlosti a elnu taky moc nepidvaj. Nae estilenn drustvo se zan postupn trhat. Prvn z ns dor na chatu Hochstadelhaus (1790 m.n.m.) kolem 17:00. Odlome batohy a jdeme napomoc dol holkm. Vichni se u chaty sejdeme kolem pl est. Najdeme pkn plcek nedaleko jaksi salae a jdeme se zeptat nejbliho pna, jestli si tam meme postavit stan. Te nm ekne, e je mu to jedno, e jeho to nen. Tak postavme stany a vytvome njakou tu veei. Kdy mme snzeno dostav se majitel mstn turistick chaty a na prknku m pkn vyrovnan tamprlata. Samozejm neodmtneme a nsledn jsme pozvni na prohldku jeho soukrom srrny. Docela unavani fyzickm vkonem a kulturnmi zitky jdeme ulehnout.

NEDLE 29.8.1993
Dnen den je pojat jako rekrean. V klidu vstaneme a uklohnme sndani. Kolem dest hodiny vyrme vzhru na Hochstadel (2680 m.n.m.). Kdy jdete bez batoh tak je kad cesta docela fajn. Hochstadel je dobyt ve 12:00, co jsou asi dv hodinky vstupu. Kochme se prvnm dosaenm vrcholem a kme si jak jsme dob. Zpt ke stanm to sebhneme asi a za hodinku a pl. Podveer trvme poflakovnm po okol a pozorovnm mstn flry a fauny. Jak jsem kal, odpoinkov den.

PONDL 30.8.1993
Dnen den mme v plnu pesun do samho centra Linzskch Dolomit k chat Karlsbader Htte. Po sbalen stan a sndani vyrme v 9:45 dle po cest .213. Postupn stoupme po bo vrcholu Rosengarten. Pak stoupn trochu pitvrd a pokrauje a do sedla Leitentrl. Zde je odboka na Hochstadel, ale tam u jsme jednou byli. Pokraujeme ndhernou hebenovou trou a do sedla Baumgartentrl (2347 m.n.m.). Nsleduje sestup do dol Lavanter a optovn vystoupn do sedla Laserztrl (2497 m.n.m.). Odtud se otevr ndhern vhled na Karlsbader Htte (2260m.n.m.) a jezero Lasezsee. Sestoupme k chat a najdeme si pkn msteko na stanovn. Je 17:30. Veer trvme konzumac stravy a prohldkou okol.



TER 31.8.1993
ter nejde nazvat opt jinak, ne odpoinkovm dnem. Jedin aktivita, ke kter se nechme vyprovokovat je vstup na jednoduch vrchol Laserzwand (2614 m.n.m.). Vyrme v 11:00 a po docela pohodov cest stoupme asi hodinku. Z vrcholku Laserzwandu jsou za dobrho poas ndhern vhledy na Vysok Taury. Z malho pedvrcholu je zase ndhern rozhled na zpadn heben Lienzskch Dolomit. Dol k chat se vracme stejnou cestou. K niemu dalmu jsme se ten den ji nezmohli.

STEDA 1.9.1993
Vera jsme si odpoinuli, tak dneska zase hur na cestu. Vrme asn, asi v 10:45. Od Karlsbader Htte pokraujeme po na oblben cest .213 do sedla Kerschbaumer Trl (2285 m.n.m.). Do sedla je to asi 30 minut a je odtud ndhern vhled na cel dol Kerschbaumeralm. Po bo Gamswiesenspitze sestupujeme a k Schutzhtte (1902 m.n.m.), kam dorme cca ve 12:15. Nedaleko od chaty si dlme poledn pauzu s ppravou obda. Po nezbytnm trven zahajujeme vstup na Weittalspitze (2539 m.n.m.). Bohuel vlivem nepznivho poas a hrozc boue se nm poda, po asi hodinovm vstupu, zdolat pouze sedlo Weittalsattel (2330 m.n.m.). I zde je vak mon se pokochat pknm vhledem na Karnische Alpe. Do dol se vracme v 17:15 a to je akort tak as postavit stany a zbatit veei. Veer ns jet navtv mstn ochrnci prody a sna se nm vysvtlit, e tam nemme co dlat. Pot co zjist, co jsme za, a e jsme pijeli stopem a z R, tak se nad nma slituj a nechaj ns na pokoji. Ti roky po oteven hranic jsme pece jen jet nco exotickho.

TVRTEK 2.9.1993
N standardn startovn as 10:00 se nm opt podail dodret. Stoupme vzhru a do sedla Kchbodentrl (2441 m.n.m.). Ve 12:00 zde usedme k zaslouen svaince. Zatm co dmy se rozhodli odpovat, pnov si dvaj za cl zdolat nedalek Spitzkofel (2717 m.n.m). Nahoru vede mrn obtn zajitn cesta s lany a kramlemi. Ze sedla na vrchol je to asi hodinku a tvrt. Po nvratu se vtme s na krsnj tetinou vpravy a zahajujeme sestup dolm Kchbodental. Na rozcest odboujeme na cestu .212 a po pechodu pes vrcholek Kofel ukonujeme dnen vpravu asi v 18:30. Stany stavme na pknm msteku Kofelpass.

PTEK 3.9.1993
Rno nm okoenil stet s mstnmi krvami(myslm zvata). Jejich snaha nasthovat se nm do stanu byla msty a nepjemn. Stany se nm nakonec podailo spn zabalit bez krav uvnit a v 10:00 zahajujeme sestup do dol. Clovou stanic dnenho dne je Maria Luggau. Tady si prohldneme mstn kostelek a po tdnu suen stravy zahjme okupaci mstnch potravin. Ubytovn nm poskytne mstn fotbalov hit. Druh den rno mme v plnu zahjit vstup na heben Karnische Alpe. Bohuel pes noc zane snit a tak je tento pln odsouzen k zniku a cestopis z tohoto poho bude a nkdy jindy.

A na zvr jet nkolik letmch vzpomnek od Jarky, tak jak je sama sepsala:
"Ja si pamatuju jen takov podrobnosti, kter se mon do popisu nehod, zato si vbec nepamatuju, jak se jmenovaly ty kopeky na kter jsme lezli (nebo pod kterma jsme my dv odpovaly a hrly karty, zatmco kluci po nich bhali). Tak nap. ten chlap, co ns vezl v mitsubischi, byl ubreen, asi se zrovna s nkym rozeel, a m nmin rozuml tak, e chceme do Lince a ne do Lienze, a furt tvrdil, e tam nejede, e vy jste mli ve stanu teplo , ale smrdek (asi z bot), zatmco my zimu a vzduch slun, hrachovou polvku e jsme vaili pi 80C a omlouvali to vysokohorskm nim tlakem vzduchu, protoe jsme mli hrozn hlad a bylo nm jedno, e to jet nevailo, jedin, kdo se moc zlobil, byl ten matematik, u si nepamatuju jmno, protoe na sku bylo napsno vait pi 100 C. Ten Rakuk ml echy asi rd, a tu plenku nm dal, protoe mu kluci ekli, e zapomnl vypnout svtla na svm landroveru nebo co to ml. A jak jsme chodili pod dokola v tom supermarketu v Maria Luggau a hledali to nejlevnj k sndku, a jsme my dv hrd nali jablen protlak, nejlevnj, co tam mli a moc dobr. Jo a e Pepa po 10 dnech zaal prohlaovat, e by radi byl v Jinch echch a e jsme od druhho tdne snili kad veer o zkch, kueti a Regentovi. To by asi bylo vechno."