Sutvid (červenec 2012)
Autor: jose <smaher1(at)tiscali.cz>, Téma: Chorvatsko, Vydáno dne: 14. 07. 2012 |
Letošní dovolenou jsme já, PJ a Pochůpek naplánovali strávit s rodinami v Chorvatském letovisku Živogošče-Blato. Tady se hned od moře vypíná horský masív Biokovo, takže mi bylo jasné, že k plavkám budu muset přibalit i pohory. |
Do Chorvatska jsme přijeli ve středu. Prvních pár dní jsme vydrželi polehávat s rodinama u moře, ale už v pátek jsme já a PJ podnikli výstup ke kapličce na vrcholku Sv. Petar (350m.n.m). Protože jsme vyráželi ještě než sluníčko přelezlo hradbu hor, výstup byl snesitelný. Počkali jsme na první sluneční paprsky, pokochali se výhledy a spustili se zpět k pobřeží. Cestou jsme objevili ceduli s "mapou" trasy na Sutvid (1155m.n.m).
Začali jsme spekulovat, že se nahoru podíváme. Dny plynuly, teploty den ode dne rostly a prvotní nadšení vyprchávalo. S tím jsem se ale nehodlal smířit a rozhodl se výstup absolvovat třeba sám. Protože jsme další týden v pátek odjížděli domů, stanovil jsem jako výstupový den úterý, abych ještě stihl před cestou zregenerovat.
Výstup na vrchol a sestup lze absolvovat jako okruh. Rozhodl jsem se jít přes sedlo Prosik, dál po hřebeni na Sutvid a sestoupit druhou stranou. Budík jsem si nastavil na čtvrtou hodinu ranní a ještě za tmy vyrazil do hory. Až k rozcestníku nad vesničkou Strnj jsem cestu znal z výstupu ke kapličce, takže jsem se i potmě orientoval. Roklí jsem pokračoval podle značek, postupně se rozednívalo. Sledoval jsem pěšinku, která se v kamenitém terénu místy ztrácela, takže jsem nakonec sešel z cesty. Vyškrábal jsem se na druhou stranu rokle a prodíral se mezi houštím a kamennými zídkami. Nakonec jsem se z labyrintu vymotal a dostal se do volného terénu. Stoupal jsem přímo do svahu a nakonec jsem zaze narazil na značenou cestu. Po ní jsem asi po šesté dorazil do sedla.
Následoval postup orientačně i chodecky náročným krasovým terénem, navíc už na slunci. Holou skálu střídal hustý porost. Krátce před osmou jsem konečně dorazil na vrchol.
Krátce jsem se pokochal výhledy, něco vyfotil a protože mě otravovaly vosy začal jsem sestupovat. Stezka vede strmě dolů, ponejvíce po skalách. U rozcestníku jsem potkal skupinu čtyřech čechů, trochu pokecáme a pokračuji dolů. Stezka je přehledná a celkem pohodlná, ale zavádí mně až nad Živogošče-Porat,takže když docházím k dalšímu rozcestníku, mám před sebou ještě hodinu pochodu do cíle.
Pokračuji piniovým lesem za ohlušujícího řevu cikád směrem na Strnj a o půl jedenácté jsem konečně na pivu.
Časový rozvrh:
Blato - Prosik - Sutvid - 4:00
Sutvid - Porat (rozcesník) - Blato - 3:30
Obtížnost výstupu:
* Blato - Prosik: jednoduchý chodecký terén.
* Prosik - Sutvid: těžký chodecký terén, orientačně náročné, odolnost závratím a jistá chůze podmínkou.
* Sutvid - Porat - rozcestník: těžký chodecký terén, odolnost závratím a jistá chůze podmínkou.
* Porat - rozcestník - Blato: lehký chodecký terén.
* V létě je nutno počítat s pěkným vedrem, tekutiny s sebou! Nutno dávat si pozor na hady!